Červený krystal – další rozeznávací znak

Na diplomatické konferenci svolané švýcarskou vládou, jakožto depozitářem Ženevských úmluv, která se konala 5. – 7.prosince 2005 v Ženevě byl po složitých jednáních přijat Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o přijetí dalšího rozeznávacího znaku (III. Dodatkový protokol). Co je ve stručnosti jeho obsahem a jaké bude mít důsledky včetně důsledků pro Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce?


Předmětem III. Dodatkového protokolu (III.DP), jehož návrh na konferenci předložil Mezinárodní výbor Červeného kříže [1], je zavedení:

  • » dalšího mezinárodního rozeznávacího znaku pro zdravotnické jednotky a personál,
  • » dalšího identifikačního znaku v rámci Mezinárodního hnutí ČK&ČP.

I. Mezinárodní rozeznávací znak pro zdravotnické jednotky a personál

Vedle dosud mezinárodně uznaných rozeznávacích znaků, kterými dle Ženevských úmluv o ochraně obětí válek (1949) jsou červený kříž, červený půlměsíc a červený lev a slunce [2] zavádí III.DP znak další (dodatečný), kterým je červený čtvercový rámec postavený na hrot – budeme jej dále nazývat červeným krystalem [3].


Tento znak má stejný a rovnocenný význam dosud existujícím znakům, stejné určení a stejný způsob užití, tj. je v souladu s ustanovením Ženevských úmluv, I. a II. DP k těmto úmluvám určen k označení zdravotnických jednotek, jejich materiálu a personálu a jejich ochraně v situaci ozbrojeného konfliktu.


Po vstupu III. DP v platnost [4] bude situace následující:

  • » Každý stát, který se stane smluvní stranou III. DP bude povinen znak červeného krystalu respektovat a poskytnout takto označeným osobám, materiálu a budovám ochranu a respekt, jak vyplývá z mezinárodního humanitárního práva[5].
  • » Pro označení svých vlastních zdravotnických jednotek a personálu bude tento stát moci buď nadále užívat dosud jím užívaný znak (tj. červený kříž nebo červený půlměsíc), nebo se rozhodnout pro užívání znaku červený krystal. Přitom však bude vždy užívat pro svůj veškerý personál a jednotky [6] pouze znaku jediného, a to jak území vlastním, či na území státu jiného. Dočasně a za mimořádných okolností, kdy by červený krystal mohl zajistit efektivnější ochranu, bude moci stát pro svou vojenskou zdravotnickou službu užít právě znaku červeného krystalu (a to i jen pro část jednotek/personálu) [7].
  • » národní společnost státu, který bude smluvní stranou III. DP, bude pro ochranné označení svých zdravotnických jednotek a personálu užívat týž znak, pro nějž se stát dle odst. (i) rozhodne. Dočasně a za mimořádných okolností, kdy by červený krystal mohl zajistit efektivnější ochranu, bude moci národní společnost kteréhokoli státu [8], také užít znaku červeného krystalu (a to i jen pro část svých jednotek/personálu).
  • » Mezinárodní výbor Červeného kříže a Mezinárodní federace ČK&ČP bude mít možnost za výjimečných okolností a k usnadnění své činnosti užít červeného krystalu (a to nejen pro personál a činnosti zdravotnické).
  • » Zdravotnické jednotky a personál účastnící se mise OSN bude moci užít kterýkoli se znaků červeného kříže, červeného půlměsíce, červeného lva a slunce nebo červeného krystalu. Užije se vždy znaku jediného pro danou misi, a to se souhlasem států, kterým uvedený personál náleží [9] .

Ochranný znak


II. Identifikační znak složek Mezinárodního hnutí ČK&ČP

Jako identifikační symboly jsou v souladu s Ženevskými úmluvami a Stanovami hnutí ČK&ČP v současnosti přípustné červený kříž nebo červený půlměsíc. III. DP konstatuje, že přijetí červeného krystalu neznamená změnu názvu Hnutí ani jeho složek – tj. Mezinárodního výboru ČK, Mezinárodní federace ČK&ČP a jednotlivých národních společnosti ČK či ČP. Možnost užití červeného krystalu ze strany MVČK a MFČK&ČP a pro zdravotnické jednotky/personál národních společností již byla popsána v bodě I.


Po vstupu III. DP v platnost vzniká pro národní společnosti zemí, které se pro jeho užívání rozhodnou dle bodu I., možnost rozhodnout se dále používat v identifikační funkci červeného krystalu (tj. jako znak dané národní společnosti). Znak v takovém případě bude tvořen červeným krystalem, v jehož středu bude dle rozhodnutí národní společnosti umístěn červený kříž, červený půlměsíc (popř. i oba tyto znaky [10]) či červený lev a slunce, nebo jiný znak, který daná organizace (kandidát na členství v Mezinárodním hnutí ČK&ČP) užívá a byl do podpisu III.DP předmětem jednání s MVČK. Poslední varianta přichází v úvahu pro Společnost Davidovy hvězdy (MDA) [11], kdy by oním vloženým symbolem byla Davidova hvězda v červené barvě. Název takové národní společnosti bude moci odpovídat názvu vloženého symbolu. Červený krystal doplněný jiným znakem (než červeným křížem, půlměsícem, lvem a sluncem) může národní společnost užívat jen na svém státním území.


Zde dodejme, že užití červeného krystalu pro národní společnost, stejně jako uznání národních společností užívajících jiný znak než ČK nebo ČP, bude možné až po schválení příslušné změny Statutu Mezinárodního hnutí ČK&ČP, která bude předložena mimořádné Mezinárodní konferenci ČK&ČP (proběhne 20. - 21. 6. 2006).[11a]


Obecně zůstává v platnosti zásada, že užívání znaků národními společnostmi musí odpovídat národní legislativě a na území jiného státu souhlasu tamní národní společnosti a tamní legislativě.

Identifikační znak
(příklad pro národní společnost Červeného kříže)


Závěrem je třeba poznamenat, že III. DP, tak jako každá jiná mezinárodní smlouva, zavazuje pouze své smluvní strany. Stát, který není smlouvou vázán, není povinen ochranný znak červeného krystalu respektovat [12]. Z toho plyne, že do doby univerzální ratifikace III. DP je jeho efektivní ochranná funkce do jisté míry omezena.


Seznam smluvních stran [13] najdete zde.


Pro Českou republiku vstoupil III. Dodatkový protokol v platnost dnem 23.11.2007, jako pro 19. zemi v pořadí a vyhlášen byl pod č. 85/2007 Sb.m.s.(doplněno při aktualizaci).


Autor: Dr. Marek Jukl, Ph.D.


Publikováno ve Věstníku ČČK č.7/2005


[1] jednání o přijetí dodatečného znaku byla vedena již od r.1997 (1999). Návrh III.DP byl připraven MVČK ve spolupráci se Stálou komisí ČK&ČP r.2000.
[2] znak červeného lva a slunce není od r.1980 užíván
[3] toto označení navrhl MVČK a je zakotveno v Závěrečném aktu diplomatické konference
[4] tedy uplynutím šesti měsíců od uložení druhé ratifikační listiny (listiny o přístupu)
[5] a to např. bez ohledu zda strana, které tito/tyto náleží, je či není smluvní stranou III.DP
[6] ať se již jedná o vojenskou zdravotnickou službu, zdravotnické útvary Národní společnosti ČK/ČP či civilní zdravotnická zařízení
[7]za této situace by výjimečně mohl stejným způsobem užít kterýkoli ze znaků červeného kříže, červeného půlměsíce či červeného lva a slunce
[8] tj. i toho, který není smluvní stranou III. DP
[9]toto ustanovení může být pro mise OSN přínosem, neboť bude možné použít ten znak, který je v daném místě lépe znám.
[10] což je nová možnost – řada NS v minulosti volala po užití "dvojznaku" – např. Kazachstán
[11] MDA působí v Izraeli, nemohla však dosud být uznána za národní společnost, neboť dle Stanov MH ČK&ČP musí každá NS užít buď znak ČK nebo ČP. Tato skutečnost byla jednou z hlavních příčin přijetí III. DP.
[11a] Mezinárodní konference navržené změny schválila. Mezinárodní výbor Červeného kříže v časných ranních hodinách 22.6.2006 uznal Společnost MDA za národní společnost Mezinárodního hnutí ČK&ČP. Podrobněji o jednání konference zde (poznámka doplněna v rámci aktualizace).
[12] zdravotnická jednotka je chráněna i pokud není označena rozeznávacím znakem – v tom případě však jako taková může být těžko rozpoznána (a ochrana se stává fikcí). Stát, který není stranou III.DP rovněž nemusí informaci o novém znaku šířit v řadách svých ozbrojených sil.
[13] jak rychle bude proces přijetí III.DP probíhat nelze předvídat. Určitým nepříliš pozitivním signálem je, že III.DP Diplomatickou konferencí nebyl přijat konsezem (ze 135 přítomných hlasovalo pro 98)