Kulatý stůl k ochraně kulturních statků za ozbrojeného konfliktu
Národní skupina pro implementaci mezinárodního humanitárního práva uspořádala dne 19.6.2018 na Ministerstvu zahraničních věcí ČR kulatý stůl na téma Mezinárodněprávní ochrana kulturních statků v době ozbrojeného konfliktu.
Otázka osudu kulturních statků za ozbrojených konfliktů a jejich ochrany je vysoce aktuální, jak ukazují i současné zkušenosti třeba jen z Iráku či Sýrie. Významným faktem jistě je i to, Česká republika je aktuálně členem Výboru na ochranu kulturních statků v době ozbrojeného konfliktu, který je zřízen na základě II.Protokolu k Haagské úmluvě o ochraně kulturních statků za ozbrojeného konfliktu.
Tento protokol mimo jiné zavádí institutu tzv. zvýšené ochrany, určené kulturním statkům představujícím kulturní dědictví nejvyššího významu pro lidstvo - na seznam těchto památek je v současnosti zapsáno jen 13 objektů z osmi zemí světa a pravděpodobně mezi ně přibude i první položka z ČR - vila Tugendhat.
Bylo by přehnané domnívat se, že v oblasti teorie i praxe mezinárodněprávní ochrany kulturních statků není nevyjasněných otázek či problémů, o nichž je třeba v odborné veřejnosti diskutovat. A právě tento cíl si vytkl kulatý stůl.
Pozvání k vystoupení na tomto kulatém stole, který zahájil Dr. Petr Válek, ředitel mezinárodněprávního odboru MZV, přijal významný host - Dr. Jan Hladík působící jako tajemník Výboru na ochranu kulturních statků sídlícího v Paříži. Mohl tak jako první řečník panelu Praktické dopady zvýšené ochrany kulturních statků posluchače seznámit velmi podrobně s posláním a činností Výboru.
Mgr. P. Kroupová z Národního památkového ústavu se dále podělila o zkušenosti z přípravy nominační dokumentace a pplk. O. Foltýn z Generálního štábu AČR posluchače seznámil s praktickými aspekty aplikacemi ochrany kulturních statků takříkajíc na bojišti.
V druhé části kulatého stolu Zvýšená ochrana v judikatuře mezinárodních soudů a doktríně vystoupil Dr. O. Svaček, z Právnické fakulty UP v Olomouci, který se věnoval ochraně kulturních statků v mezinárodním trestním soudnictví, tedy postihu pachatelů činů namířeným proti těmto statkům.
Navazovalo vystoupení Doc. M. Jukla, prezidenta ČČK, zaměřené na hlavní zásady mezinárodněprávní ochrany kulturních statků. Výkladu pojmu "statky nejvyššího významu pro lidstvo" se pak věnovala Doc. V. Bílková působící na Ústavu mezinárodních vztahů a Právnické fakultě UK, která je rovněž členkou expertní skupiny ČČK pro mezinárodní humanitární právo (stejně jako např. pplk. O. Foltýn).
Početné auditorium, které se aktivně účastnilo diskuse nad příspěvky, čítalo na čtyři desítky zástupců institucí majících blízko k ochraně kulturních statků - jednalo se např. o ministertsva zahraničních věcí, obrany, kultury, spravedlnosti, školství a vnitra, Generální štáb AČR, Generální ředitelství HZS, Národní památkový ústav, Český komitét modrého štítu, Český červený kříž, Policejní prezidium, Vojenský historický ústav, Generální ředitelství cel, Národní knihovna.
Účastníci i přednášející se kladně vyjádřili k myšlence pořádání podobných akcí, které naplňují mezinárodněprávní závazky ČR - od šíření znalosti mezinárodního humanitárního práva po řadu opatření, která je třeba pro ochranu osob a objektů učinit již v době míru.
NEČEKÁME, ŽE POMŮŽE NĚKDO JINÝ
