75 let od použití atomových bomb - dokážeme zabránit katastrofě?

Před 75 lety skončila druhá světová válka. Její závěr byl poznamenán prvním – a naštěstí dosud jediným – použitím jaderné zbraně, když americká armáda svrhla ve dnech 6. a 9. srpna 1945 atomové pumy na japonská města Hirošima a Nagasaki. Lidstvo tak poznalo dosud nejničivější zbraně dějin, způsobilé zničit naši civilizaci jako celek.

Od roku 1945 až dosud je lidstvo každodenně vystaveno riziku jaderných zbraní – na světě je jich okolo 14.000. Ničivé účinky vyvolané jejich použitím, zejména pronikavá radiace a radioaktivní spad, však nejsou omezitelné v prostoru ani čase. Jen výbuch dvou nevelkých pum v Japonsku usmrtil během chvíle na 110 tisíc lidí, většinou zaživa sežehnutých, do konce roku 1945 pak počet obětí stoupl na 210 a za dalších pět let dosáhl 340 tisíc lidí… Dosud trpí velké množství Japonců, včetně potomků válečné generace, následky těchto pouhých dvou explozí.

Trvalé riziko pro náš svět nepředstavuje jen možné vědomé vojenské použití jaderných zbraní, ale snad ještě ve větší míře možný „falešný poplach“, tedy chyba lidského činitele zaměňující např. vědeckou rakety za raketový útok, možná chyba techniky ale také třeba hackerský útok na vojenské počítačové systémy.

Červený kříž již od r. 1945 trvale usiluje o zákaz jaderných zbraní a jejich odstranění. Jsme přesvědčeni o jejich obecné neslučitelnosti s normami mezinárodního humanitárního práva (MHP), což delegimitizuje jejich existenci. Zmíněná neomezitelnost jejich ničivých účinků i ona neslučitelnost s normami MHP není však jen názorem Mezinárodního hnutí ČK&ČP, vyjádřeným rezolucemi jeho orgánů, ale byla výslovně potvrzena i Mezinárodním soudním dvorem (1996).

Červený kříž dále zdůrazňuje obtížnost, ne-li nemožnost, poskytnout obětem eventuální jaderné katastrofy odpovídající pomoc. Ostatně byl první organizací zasahující v Hirošimě a Nagasaki a desetiletí hibakušám a jejich potomkům pomáhá…

V roce 2017 byla na půdě OSN sjednána smlouva zakazující tyto nehumánní zbraně a ukládající svým smluvním stranám, pokud je vlastní, jejich zničení – Smlouva o zákazu jaderných zbraní. Smlouvu podpořilo 122 států – z evropských jsou smluvní stranou Irsko, Rakousko, Lichtenštejnsko a Vatikán. Stále však mezi nimi chybí jaderné mocnosti i jejich spojenci, tedy i Česká republika. Přitom i tyto státy (včetně naší země) přijaly ve Smlouvě o nešíření jaderných zbraní závazek dosáhnout jejich úplného odstranění.

Sama existence jaderných zbraní je pro svět a lidstvo rizikem, nikoli zárukou bezpečí, jak se mnohdy tvrdí. Máme-li zabránit možné jaderné katastrofě, je třeba dosáhnout odstranění jaderných zbraní. O to by měly usilovat všechny státy, které sdílejí hodnoty humanity, mezi něž se řadí i země naše.

Lidstvo sužují mnohé faktory nezávisle na naší vůli – například infekční nemoci (covid-19), měli bychom proto eliminovat ty faktory, které jsou naopak na naší vůli závislé. I státy vlastnící jaderné zbraně a jejich spojenci se musí aktivněji zapojit do eliminace jaderných zbraní.

Video: státy musí přistoupit ke smlouvě o zákazu jaderných zbraní

Tisková zpráva ČČK ze dne 31.07.2020