Válečnými zločiny jsou činy, kterými jednotlivec vážně poruší mezinárodní humanitární právo, nebo dá k takovému porušení příkaz, a to jak v mezinárodním, tak i vnitrostátním ozbrojeném konfliktu.

Mezi válečné zločiny patří tzv. vážná porušení Ženevských úmluv a jejich dodatkových protokolů, kterými jsou např.

• ohrožení zdraví nebo života chráněné osoby
• útok na zakázaný cíl vedený nebo zakázaným způsobem
• braní rukojmí
• ničení civilního majetku neodůvodněné vojenskou nutností
• nucené přesuny obyvatel okupovaných území
• osídlování okupovaných území
• první
• neposkytnutí spravedlivého soudního procesu
• ponižování lidské důstojnosti
• nelidské nebo kruté zacházení
• ničení kulturních památek
• proradné užívání mezinárodních ochranných znaků
• nucení ke službě v nepřátelském vojsku
• zdržování repatriace válečných zajatců

Jeden z nejúplnějších uznávaných katalogů válečných zločinů je obsažen v článku 8 Statutu mezinárodního trestního soudu.

stíhání válečných zločinců má historické precedenty

Se stíháním pachatelů válečných zločinů souvisí:

• zásady mezinárodněprávní trestní odpovědnosti jednotlivce
• činnost Mezinárodního trestního soudu
• mezinárodní trestní soudnictví