Pokud se týká jaderných zbraní, neexistoval po 70 let v oblasti smluvního práva jednoznačný zákaz jejich použití. Přitom se jedná o zbraně, které způsobují lidské utrpení nezměrného rozsahu, jak ukázalo jejich použití na konci 2. světové války - svržení atomových pum armádou USA na japonská města Hirošima a Nagasaki. První zahraniční personál, který v srpnu 1945 poskytoval pomoc v oblasti a byl konfrontován s děsivými následky použití těchto zbraní, byl tým Mezinárodního výboru Červeného kříže (foto vpravo).

Červený kříž zastává již od jejich zmíněného použití názor, že užití jaderných zbraní je v zásadě neslučitelné s pravidly mezinárodního humanitárního práva. Podle názoru Červeného kříže prakticky nelze při použití jaderných zbraní dodržet povinnosti uložené MHP bojujícím stranám, zejména pokud jde o princip rozlišování, princip přiměřenosti a pravidla preventivních opatření před útokem a v jeho průběhu (srv. např. obyčejová pravidla č. 1 až 24, 43 až 44 či 70 a 71).

Jak ostatně potvrdil posudek Mezinárodního soudního dvora (1996), jaderné zbraně nejsou nikterak vyňaty z působnosti MHP a jejich použití vždy a za všech okolností podléhá všem normám MHP regulujícím způsoby a prostředky vedení boje, přičemž z jejich povahy plyne, že případné použití "by bylo obecně v rozporu s pravidly mezinárodního práva aplikovatelného v ozbrojených konfliktech, zejména s principy a pravidly práva humanitárního".

Hirošima po výbuchu | pacienti v lazaretu

Červený kříž proto podporuje úsilí vedoucí k zákazu jaderných zbraní a k jejich likvidaci. Tento svůj názor formuloval - i z iniciativy ČČK - v rezoluci Rady delegátů ČK&ČP v r.2011.

Úsilí o odstranění jaderných zbraní (Ženeva, 2011)

Dne 07.07.2017 byla v New Yorku sjednána Smlouva o zákazu jaderných zbraní. V platnost vstoupila 22.1.2021 . K tomuto datu ji podepsalo nebo ratifikovalo již 86 států; ČR mezi nimi stále chybí - přehled. 

Tisková zpráva ČČK ze dne 25.01.2021