Ministerstvo obrany v oblasti mezinárodního humanitárního práva především:

• zajišťuje přístup České republiky k mezinárodním úmluvám, které z oblasti mezinárodního humanitárního práva náležejí do jeho kompetence;
• zajišťuje implementaci úmluv mezinárodního humanitárního práva, zejména provádí Ženevské úmluvy z roku 1949 o ochraně obětí ozbrojených konfliktů a jejich dodatkové protokoly, a dále úmluvu na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu, úmluvu zakazující použití některých konvenční zbraní a úmluv zakazující použití biologických zbraní, chemických zbraní, protipěchotních min a kazetové munice;
• v souladu s čl. 36 Prvního dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů zajišťuje, zda nové prostředky a způsoby vedení ozbrojeného konfliktu jsou v souladu s právními normami;
• zajišťuje, aby podle požadavku čl. 82 Prvního dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů byli vojenským velitelům k dispozici právní poradci, kteří by v případě potřeby poskytli právní rady;
• šíří znalost mezinárodního humanitárního práva v rámci ozbrojených sil České republiky;
• spolupracuje i s dalšími ministerstvy (zejména Ministerstvem zahraničních věcí) a nestátními institucemi a jinými organizacemi (zejména Mezinárodní výbor Červeného kříže, Český červený kříž, Mezinárodní společnost pro vojenské právo a pro válečné právo);

•  jako zakládající člen působí v Národní skupině pro implementaci mezinárodního humanitárního práva;
•  pořádá speciální přednášky, školení a kurzy z oblasti mezinárodního humanitárního práva;
•  v rámci ozbrojených sil České republiky vydává publikace a příručky věnující se problematice mezinárodního humanitárního práva.