Ochrana zdravotnického a humanitárního personálu

V situacích zvýšeného násilí a ozbrojených konfliktů je možné v poslední dekádě pozorovat znepokojivý trend růstu cílených útoků na osoby poskytující zdravotní péči, lékaře a zdravotnická zařízení. Na tuto skutečnost reagovalo v roce 2016 mezinárodní společenství rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2286 přijaté v obecném kontextu Ochrany civilistů v ozbrojeném konfliktu (její oficiální název), avšak obsahově se věnující dílčímu tématu „ochrany zdravotní péče v ozbrojených konfliktech“.

Jedná se o první rezoluci RB OSN, jež se komplexně věnuje dané problematice. Rezoluce odsuzuje útoky proti zdravotnickému personálu a zdravotnickým zařízením v konfliktních oblastech a požaduje, aby všechny strany v konfliktu plně dodržovaly závazky vyplývající pro ně z mezinárodního práva, tj. primárně závazky vyplývající z mezinárodního humanitárního práva a z mezinárodního práva lidských práv. Pro zvýšení ochrany zdravotnické péče předložila Francie dne 31. října 2017 v rámci svého předsednictví v Radě bezpečnosti OSN Politickou deklaraci o ochraně zdravotní péče v ozbrojených konfliktech. ČR se k této deklaraci připojila v roce 2020.

V roce 2023 vydalo Ministesrtvo zdravotnictví ve spolupráci s Českým červeným křížem v rámci plnění závazku ČR z 33. mezinárodní konference Červeného kříže a Červeného půlměsíce manuál Ochrana zdravotnických pracovníků (s podtitulem Práva a povinnosti zdravotnického personálu ZZS podle MHP a doporučené postupy k eliminaci rizik v situacích ozbrojených konfliktů a nepokojů) shrnující základní pravidla MHP vztahující se na zdravotnický personál a doporučení plynoucí z praxe Červeného kříže v konfliktních oblastech. Materiál je distribuován ZZS.

Poskytování humanitární pomoci představuje v období ozbrojených konfliktů klíčovou činnost, na níž mnohdy závisí  přežití civilního obyvatelstva. Přesto, nebo možná právě proto, čelí ti, kdo se do této činnosti zapojují, mnoha problémům a výzvám. Mezinárodní právo, zejména pak mezinárodní humanitární právo, sice zakotvuje základní principy poskytování humanitární pomoci a garantuje určitou ochranu humanitárních pracovníků, úprava ale není zcela komplexní a některé důležité otázky ponechává neřešeny.

Mezinárodní humanitární právo jasnou definici tohoto pojmu ale nenabízí. Liší se také používaná terminologie – zatímco Ženevské úmluvy (1949) a Dodatkového protokoly (1977) používají pouze výraz pomoc, resp. pomocné akce (relief, relief actions), studie MVČK Obyčejové mezinárodní humanitární právo již pracuje s pojmem humanitární pomoc (humanitarian relief). Další relevantní aktéři, ať již jde o OSN, jiné mezinárodní organizace, nevládní humanitární organizace či odborníky, používají ještě další výrazy (humanitarian assistance, humanitarian aid aj.). V obecné rovině bývá humanitární pomoc chápána jako jakákoli materiální, logistická či jiná pomoc poskytovaná lidem v nouzi. Jednotlivé organizace toto strohé vymezení dále specifikují pro své potřeby.

Dokumenty: