Ochrana životního prostředí za ozbrojeného konfliktu
Vedení ozbrojeného konfliktu mělo vždy negativní dopady na životní prostředí, a to ať se jednalo o jeho přímé poškození či o nezamyšlený (vedlejší) efekt vedení nepřátelství. Škody na životním prostředí (ŽP) tak dlouhodobě představovaly běžný následek vedení ozbrojených konfliktů. Tento následek měl často nejen dlouhodobý negativní vliv na život a zdraví osob žijících v zasaženém prostoru, ale způsoboval i nenapravitelné poškození krajiny, přírodních zdrojů a vodních toků, což následně v řadě případů přispělo k rozpoutání dalšího ozbrojeného konfliktu.
Prvním incidentem, který vzbudil hlubší zájem mezinárodního společenství o problematiku ochrany ŽP v ozbrojených konfliktem, bylo masivní nasazení pesticidu Agent Orange armádou USA během války ve Vietnamu v letech 1962-1971. Nasazení pesticidu způsobilo zasaženým osobám (vietnamští civilisté i vojáci USA) řadu závažných zdravotních potíží a je zdokumentováno, že s následky hlubokého zamoření se Vietnam potýká dodnes.
Od 70. let 20. století se tak mezinárodní společenství dílčími kroky snažilo napravovat nedostatky právní úpravy. Nejprve tak činilo především nástroji z oblasti soft law. Postupně ale začala být ustanovení týkající do ochrany ŽP zapojována mezinárodních smluv (např. články 35 a 55 Dodatkového protokolu I k Ženevským úmluvám z roku 1977).
V rámci Komise OSN pro mezinárodní právo byl návrh na zařazení tématu ochrany ŽP v souvislosti s ozbrojeným konfliktem do jejího programu dlouhodobé práce předložen a schválen v roce 2011. V roce 2019 předložila Komise OSN pro mezinárodní právo 6. výboru Valného shromáždění OSN návrh pravidel týkajících se ochrany životního prostředí v souvislosti s ozbrojeným konfliktem přijatý v prvním čtení. K tomuto návrhu ILC publikovala i komentář, který má být čten a vykládán v souladu s návrhem pravidel. Návrh je rozdělen do pěti částí a obsahuje celkem 28 pravidel. Pravidla jsou seskupena tak, aby pokrývala ochranu životního prostředí před vznikem ozbrojeného konfliktu, během něho, včetně okupace a po skončení ozbrojeného konfliktu. Návrh má představovat významný krok mezinárodního společenství k přijetí první komplexní ochrany ŽP v souvislosti s ozbrojeným konfliktem.
Dokumenty:
- Ochrana a postih ničení ŽP za ozbrojeného konfliktu
- Komise OSN pro mezinárodní právo a ochrana ŽP v ozbrojeném konfliktu
- Stanovisko ČR k návrhu Komise pro mezinárodní právo přijatém v roce 2019 v I. čtení
- Analýza návrhu Komise pro mezinárodní právo přijatém v roce 2019 v I. čtení
- Směrnice ICRC k ochraně ŽP za ozbrojeného konfliktu