Srpen 2014 je měsícem, v němž uplyne jeden a půl století od přijetí první z Ženevských úmluv chránících oběti válek.
Z iniciativy Mezinárodního výboru Červeného kříže [jehož 150. výročí jsme si připomněli loni] jednali v Ženevě 9.-18. srpna 1864 delegace vlád 16 mocností tehdejšího světa zastupující s koloniálními državami většinu tehdejší populace Země...
Dne 22.8.1864 byla podepsána Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných v polních armádách - byl tak položen základní kámen soudobého mezinárodního humanitárního práva - byl zahájen dosud živý proces stanovování limitů, které v zájmu humanity nesmějí bojující strany ve válkách překročit...
Velkou zkouškou norem humanitárního práva byla první světová válka. 21. srpen je rovněž 100. výročím založení Mezinárodní agentury pro válečné zajatce, kterou MVČK ustavil pro zjišťování osudů válečných zajatců a organizaci pomoci jim určené.
I po jeden a půl století je mezinárodní humanitární právo živým systémem, který dokáže reagovat na změny ve způsobu vedení ozbrojených konfliktů, na nové typy zbraní a podobně, i když jeho základní principy jsou stále tytéž (viz video).
Výzvou pro současnost je zdokonalení aplikace již stávajících norem MHP - zejména chránících civilisty neúčastnící se boje. Jak u příležitosti 150. výročí první z Ženevských úmluv řekl Yves Daccord, generální tajemník MVČK: nelze akceptovat, aby ztráty na civilistech byly považovány za normální "kolaterální škody".
Aktuálním směrem rozvoje MHP v oblasti regulace způsobů a prostředků vedení boje je například snaha o příjetí smlouvy jasně zakazující použití jaderných zbraní. Jejich případné použití by ovšem obecně protiřečilo již stávajícím pravidlům MHP.
1864-2014 - 150 let humanity ve válkách...
Mezinárodní humanitární právo je i nadále základem pro činnost Červeného kříže v zemích stále tak zkoušeného světa.
 | Tisková zpráva ČČK k přijetí první Ženevské úmluvy |
| | Stopadesáté výročí inspirací i dnes (slovo prezidenta ČČK) |
