155 let služby - Červený kříž v českých zemích

Samaritská služba Červeného kříže / válečný Čestný kříž za zásluhy o Červený kříž

Jsme tu s vámi již 155 let: 5. září 2023 uplyne 155 let od založení Červeného kříže v českých zemích.

Již pouhých pět let po založení Mezinárodního výboru Červeného kříže vzniká česká národní organizace této celosvětové humanitární sítě, když v září 1868 schválilo pražské místodržitelství ustavení Vlasteneckého pomocného spolku Červeného kříže pro Království české (tentýž spolek pro Markrabství moravské následoval v prosinci 1870 a pro rakouské Slezsko v dubnu o další rok později). 

Dříve než u nás byly národní společnosti ustaveny jen v Belgii, Španělsku, Francii, Prusku, Itálii, Portugalsku, Švédsku, Norsku, Švýcarsku, Rakousku, Rusku a Nizozemsku a třeba v USA se tak stalo až roku 1881. Mezinárodní výbor Červeného kříže uznává Český červený kříž jako nástupce zmíněných spolků, což nás mezi dnešními 192 národními společnostmi světa řadí na významné 13. místo.

Podnětem pro ustavení stálých spolků Červeného kříže v Rakouském císařství byla – stejně jako pro vznik Červeného kříže samotného – válka, konkrétně válka  prusko-rakouská v roce 1866. Tehdy se totiž ukázala nedostatečnost rakouské vojenské zdravotnické služby i potřeba posily civilního zdravotnictví pro boj s cholerou, kterou k nám pruská armáda zavlekla. Již v roce 1866 tak byly v Čechách i na Moravě ustaveny pomocné spolky ad hoc, oficiálně mohly však znak Červeného kříže užívat až poté, co Rakousko přistoupilo k Ženevské úmluvě.

Spolky Červeného kříže v českých zemích se v duchu idejí stojících u zrodu Červeného kříže zaměřovaly na přípravu zdravotnické služby pro dobu války, dále na zdravotnické školství, kdy Červený kříž provozoval v Praze a Brně ošetřovatelskou školu, na pomoc v případě povodní či epidemií a obecnou sociální a charitativní činnost. 

Důležitá byla spolupráce s hasičskými sbory, která vyústila v provozování samaritské služby (viz obrázek), předchůdkyně pozdější Zdravotní záchranné služby Československého červeného kříže (1925) a tím i dnešní Zdravotnické záchranné služby, která vzniká znárodněním sítě záchranné služby ČSČK (1952).

Významnou byla činnost Červeného kříže v době první světové války – v českých zemích jsme rozvinuli rezervní lazarety pro raněné vojáky o 6.000 lůžkách, poskytli několik tisíc ošetřovatelek a pro zajištění přepravy raněných vojáků bylo spolu s dobrovolnými hasičskými sbory ustaveno 860 dopravních kolon, které během války přepravily přes 8 milionů raněných.

Na oba vlastenecké pomocné spolky pak po válce a zániku Rakousko-Uherské monarchie navázal nově vzniklý Československý červený kříž. Více se historii Červeného kříže u nás věnujeme zde.

Podmínky, ať již technické, materiální či společenské, se mezi léty 1868 a 2023 změnily od základu, ale naše poslání je i po 155 letech stále stejné – pomáhat v duchu principu humanity a ostatních základních principů Červeného kříže a Červeného půlměsíce všude tam, kde se vyskytuje lidské utrpení, chránit zdraví člověka a podporovat úctu k lidské bytosti. V době míru i v době války...

Věděli jste?

» Mohyla u Tovačova je dosti známá. Věděli jste, že památník zbudoval Červený kříž? Památník připomíná nejen padlé v bitvě u Tovačova roku 1866, ale i vojáky zemřelé v nemocnici Moravského pomocného spolku v Brně - Kartouzích. Dokončen byl v dubnu 1870 a spolek na něj vynaložil částku 75.521 zlatých. Pomník vytvořil brněnský sochař A. Loos st. a původní (nedochovanou) ozdobnou mříž financoval rytíř Klein.

» Určitě jste zaznamenali, že ČČK se věnuje práci s mladými zdravotníky a seznamuje je se základy první pomoci. Věděli jste, že ani tato naše aktivita není úplně nová? Obrázek dokumentuje tuto činnost v Byšici, okr. Mělník, v roce 1909.

» Zřejmě málokdo zaváhá, má-li uvést jméno první předsedkyně ČSČK - dr. Alice Masarykové. Ale kdo byli ti, kteří jako první stáli v čele české a moravské organizace Červeného kříže před více než jeden a půl stoletím?

• český spolek: Bedřich svobodný pán Zdekauer z Treukronu (1810-1873), advokát a bankéř, pomáhal finančně potřebným a zabýval se i mezinárodním humanitárním právem. Je zajímavé, že inicioval stavbu několika důležitých českých železnic, například Buštěhradské dráhy, nebo vagonky v Bubnech. Byl císařem vyznamenán Řádem železné koruny s povýšením do rytířského stavu.
  
• moravský spolek:  Vojtěch svobodný pán Widmann (1804-1888),  moravský politik a velkostatkář, zastával funkci moravského zemského hejtmana a zajímavostí je, že navrhoval, aby návrhy v zemském sněmu byly střídavě přednášeny německy i česky. Kromě Červeného kříže působil i v dalších charitativních organizacích. Za jeho zásluhy mu byl císařem přiznán titul c. k. tajný rada.
• spolek pro rakouské Slezsko:  Martin Woytech svobodný pán z Willfestu (1806-1898), pocházel z bohatého selského rodu na Hané, působil jako soudní rada pro Moravu a Slezsko, později byl dlouholetým opavským purkmistrem a podílel se na modernizaci města Opavy. Byl vyznamenán rytířským křížem řádu Františka Josefa I. a povýšen do šlechtického stavu.
  

 

Tisková zpráva ČČK ze dne 04.09.2023