Červený kříž spolu s vládami o humanitární situaci ve světě
Dne 28.-31. října 2024 jednala v Ženevě 34. Mezinárodní konference Červeného kříže a Červeného půlměsíce, původně plánovaná na rok 2023.
Tento mezinárodní orgán zahrnuje složky Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce spolu s delegacemi vlád zemí - smluvních stran Ženevských úmluv. Konference proto představuje jedinečné fórum, kde zástupci Červeného kříže spolu s delegacemi vlád a odborníky z celého světa jednají o klíčových humanitárních výzvách, které ovlivňují stamiliony lidí.
Letošní zasedání se symbolicky konalo v roce 75. výročí přijetí dnes platných Ženevských úmluv, základního kodexu mezinárodního humanitárního práva, a 160. výročí přijetí vůbec první Ženevské úmluvy. Zvolená témata i průběh jejich projednávání byl poznamenán napjatou mezinárodní situací současného světa.
Z České republiky se Konference účastní dvě delegace - delegace vlády ČR vedená Martinem Smolkem, vrchním ředitelem MZV, a tvořená zástupci ministerstev zahraničí, obrany, zdravotnictví, spravedlnosti a školství, mládeže a tělovýchovy, a delegace národní společnosti - Českého červeného kříže - vedená prezidentem ČČK Markem Juklem (vedl i delegaci ČČK na Radě delegátů).
Konference následovala po Valném shromáždění Mezinárodní federace společností ČK&ČP sdružující národní společnosti Červeného kříže, Červeného půlměsíce a Davidovy hvězdy, které zasedalo 23.-25.10. (zde byl ČČK zastoupen ředitelem Úřadu ČČK Karolem Čukanem), a po Radě delegátů Mezinárodního hnutíí ČK&ČP, jejímž cílem bylo ve dnech 27.-28.10.2024 nastavit společnou strategii humanitárních aktivit na další dva roky. Závěry Rady delegátů byly prezentovány Konferenci včetně dvou zásadních výzev - první se týkala humanizace válek ve směstech a druhá umožňování a podpory nestranné humanitární činnosti.
Sloganem komplexu tří jednání bylo Orientovat se v nejistotě, posilovat lidskost, což vyjadřuje základní cíl Konference – ukázat jasný směr, kterým je třeba jít, aby se zlepšila humanitární situace lidí: současné globální výzvy jsou jak příčinou, tak i důsledkem sdružených, vzájemně propojených krizí, jakými jsou ozbrojené konflikty, přírodní katastrofy, změny podnebí a mimořádné zdravotní situace – s růstem rozsahu a závažnosti těchto krizí roste i „daň“, kterou si na lidstvu vybírají, a následkem je bezprecedentní úroveň humanitárních potřeb a větší problémy s ochranou – je proto třeba koordinovaná a posílená humanitární akce založená na respektování mezinárodního humanitárního práva a Základních principech humanity, nestrannosti, neutrality a nezávislosti.
Konference se zaměřila na tři hlavní témata:
- Vytváření globální kultury respektování mezinárodního humanitárního práva (MHP)
Konference se koná v době, kdy nepřijatelné humanitární dopady válek vyžaduje obnovit společný závazek k humanitě – ve světě nyní probíhá více než stovka ozbrojených konfliktů, často protrahovaných, mnoho z nich je mezinárodním společenstvím a médii opomíjeno. Je-li MHP dodržováno a jeho humanitární duch zachován, jsou zachráněny životy a zachována důstojnost člověka. Úroveň dodržování MHP však zůstává v mnoha ozbrojených konfliktech nedostatečná a způsobuje zničující utrpení. Je třeba nalézt postupy, jak docílit zlepšení provádění a dodržování MHP.- Nejvíce diskutovanými tématy byly: válka obydlených oblastech, nepřátelské používání informačních a komunikačních technologií za ozbrojeného konfliktu, interpretace a implementace MHP zahrnující osoby se zdravotním postižením, ochrana životního prostředí při ozbrojených konfliktech, autonomní zbraňové systémy.
- Nejvíce diskutovanými tématy byly: válka obydlených oblastech, nepřátelské používání informačních a komunikačních technologií za ozbrojeného konfliktu, interpretace a implementace MHP zahrnující osoby se zdravotním postižením, ochrana životního prostředí při ozbrojených konfliktech, autonomní zbraňové systémy.
- Řešení humanitárních potřeb a rizik při zachování Základních principů ČK&ČP
V současném kontextu globálních krizí a různých hrozeb pro principiální humanitární činnost je aktuální zaměřit se na pokračující význam Základních principů pro humanitární činnost Hnutí ČK&ČP. Cílem bylo prozkoumat praktické důsledky nedodržování Základních principů v různých humanitárních kontextech, posílit význam spolupráce států se složkami Hnutí k zajištění respektu k Základním principům a omezení aktivit, které jsou s nimi v rozporu a ohrožují humanitární pracovníky a komunity, kterým má být poskytnuta pomoc.- Zejména bylo diskutováno: respektování neutrální, nestranné a nezávislé humanitární akce, omezení dopadů změn podnebí na komunity, palčivé výzvy v souvislosti migrací: význam principiálního humanitárního přístupu, nové výzvy: rizika pro humanitární ochranu ve stále více digitalizovaném světě.
- Zejména bylo diskutováno: respektování neutrální, nestranné a nezávislé humanitární akce, omezení dopadů změn podnebí na komunity, palčivé výzvy v souvislosti migrací: význam principiálního humanitárního přístupu, nové výzvy: rizika pro humanitární ochranu ve stále více digitalizovaném světě.
- Umožnění udržitelné, místně řízené humanitární akce
Cílem je společným postupem členů Konference (složek Hnutí ČK&ČP a států) spolu s pozorovateli posílit místně řízené humanitární akce, aby byly pokryty humanitární a rozvojové potřeby na úrovni komunit, a nalézt cesty ke zvýšení investic států a jiných mezinárodních aktérů do lokálních aktérů, jakými jsou národní společnosti Hnutí ČK&ČP, a posílení tzv. pomocné role národních společností Hnutí ČK&ČP, a to včetně identifikace bariér. Lokální aktéři musí být v centru humanitární a rozvojové akce.- Tento tématický okruh se blíže zaměřil na vitální roli dobrovolníků z komunit pro posílení odolnosti komunit, spolupráce se státy a místními orgány při řízení a posilování pomocné role na všech úrovních, komunitní zdravotní aktivity a připravenost v první linii, přkážkyr ve financování a při sdílení rizik za účelem podpory místně vedených akcí.
Členové Konference - státy a složky Hnutí ČK&ČP - se zavazují naplňovat zásadní výstupy ve formě rezolucí. Dále jednotliví členové předkládají své čestné závazky, kterými chtějí přispět k naplňování závěrů konference v dalším období . Učinily tak i obě delegace z ČR (závazky najdete zde).
Účast na Konferenci byla vysoká a účastníci reprezentovali prakticky celé mezinárodní společenství (včetně všech velmocí a stálých členů RB OSN) i celé Hnutí ČK&ČP - zúčastnily se jí celkem vládní delegace 191 států a delegace 186 národních společností Hnutí ČK&ČP, delegace MVČK a MF ČK&ČP.
Konference konsenzem přijala celkem 6 rezolucí, prakticky demonstrujících společný zájem států a Červeného kříže na řešení humanitárních otázek světa.
Konference také zvolila novou Stálou komisi ČK&ČP, v jejímž čele pokračuje Mercedes Babé.
Jak zhodnotily 34. Konferenci hlavní představitelky naší organizace - prezidentky Mezinárodního výboru ČK a Mezinárodní federace společností ČK&ČP?
Mirjana Spoljaric Egger, prezidentka MVČK:
„V dnešních konfliktech vidíme zničující lidské utrpení zapříčiněné nedostatkem respektu k mezinárodnímu humanitárnímu právu. Konference znovu potvrdila kolektivní odpovědnost za dodržování těchto zásadních pravidel. V dnešním vysoce polarizovaném kontextu jde o zásadní úspěch a budeme na něm stavět, abychom i nadále prosazovali kulturu dodržování mezinárodního humanitárního práva a převedli přijaté rezoluce do účinných opatření pro ty, kterých se to týká, zasažených ozbrojenými konflikty.“
Kate Forbes, prezidentka MF ČK a ČP:
Konference zdůrazňuje, že pro naši práci jsou prvořadé na místní úrovní vedená řešení s globální podporou. Umožňují lidem, kterým sloužíme, co nejlépe čelit výzvám budoucnosti. Jsem vděčná za ducha solidarity od našich národních společností, kolegů z Hnutí a úřadů, kteří umožňují tuto důležitou práci. Při pohledu do budoucnosti je pro nás zavazující dbát, abychom přijaté rezoluce prováděli s obnoveným závazkem a záměrem.“
 | Podrobněji o jednání XXXIV. Mezinárodní konference ČK&ČP včetně přehledu přijatých rezolucí a závazků |
