Každé ohrožení humanitárních pracovníků je ohrožením civilistů, kterým pak nemůže být poskytnuta pomoc, na kterou mají navíc podle válečného práva nárok.

Na ochranu humanitárních pracovníků Rada bezpečnosti OSN (RB OSN) z iniciativy Švýcarska a více než 90 států přijala 24. května 2024 rezoluci pod číslem 2730. 

V rámci jednání vystoupila 21. května před RB OSN prezidentka Mezinárodního výboru Červeného kříže Mirjana Spoljaric Egger, aby členům rady popsala neradostnou realitu a vyzvala je k akci. 

Konstatovala, že zatímco v roce 1999 její předchůdce Cornelio Sommaruga referoval v OSN o 20 aktivních ozbrojených konfliktech ve světě, musíme nyní hovořit o více než 120 válkách, za toto čtvrtstoletí – navzdory řadě rezolucí RB OSN – byli civilisté napadáni, vysídlováni, týráni, zraněni nebo i zabíjeni. 

Současně narůstá počet konfliktů, kdy je bráněno neutrálním a nestranným humanitárním aktivitám, a to i MVČK – ač mu státy svěřily Ženevskými úmluvami specifický mandát, bývá pravidelně pod tlakem politických či vojenských zájmů, zpochybňována bývá jeho humanitární přístup i pracovní postupy. Tím je znemožňována účinná ochrana těch nejzranitelnějších – osob zbavených svobody v souvislosti s konflikty, které má MVČK právo navštěvovat, pomáhat jim a v důvěrném dialogu s bojujícími stranami přispívat ke zlepšení jejich osudu.

Ztěžování činnosti MVČK také zvyšuje riziko mizení osob, ať již v důsledku administrativní nedbalosti nebo i úmyslu. Bojující strany jsou povinny věnovat vždy maximální povinnost registraci osob, identifikaci jejich ostatků a nesmí brát rukojmí.

Prezidentka zmínila povinnost států vykládat a aplikovat mezinárodní humanitární právo vždy v souladu s jeho účelem – a tím je skutečná ochrana civilistů neúčastnících se přímo v nepřátelství.

S mezinárodním humanitárním právem se mnohdy zachází se zvýšenou „pružností“, zejména se zásadami rozlišování, přiměřenosti a povinností preventivních opatření před a při útoku. „Pružnost“ znamená implicitní redukci těchto právních závazků na pouhá doporučení, přehlížení hodnoty životů civilistů nebo zanedbání jejich kumulativního poškození v důsledku zničení infrastruktury nezbytné k životu. Tím ztrácíme rovnováhu mezi vojenskými zájmy a humanitárním imperativem. Tím mizí omezení ve vedení nepřátelských akcí – a nakonec zmizí i sama lidskost... Zde jen doplňme, že motto letošního Světového dne Udržujme lidskost naživu, je palčivou připomínkou tohoto faktu.

Ústřední cíl MHP – chránit život a zdraví a zajistit respekt k lidské bytosti i během válek – musí být podporován, bráněn a prosazován. Zde se ke slovům prezidentky MVČK hodí dodat, že státy již v 19. století konstatovaly, že MHP představuje hranice, kdy se potřeby války musí sklonit před požadavkem humanity.

Dále zdůraznila, že ochrana osob zasažených ozbrojeným konfliktem je v první řadě věcí dodržování práva. Odpovědnost leží na konkrétních osobách – politických představitelích a vojenských velitelích. 

A členové RB OSN mají jako suverenní představitelé, jako členové aliancí a partnerství i jako Vysoké smluvní strany Ženevských úmluv zvláštní povinnost vykládat MHP způsobem, který reálně posílí ochranu civilního obyvatelstva. Státy jsou povinny kolektivně i individuálně využít svůj vliv k zajištění toho, aby byl respektován prostor pro lidskost a aby byla proaktivně umožněna humanitární akce, aby byl zajištěn přístup humanitárního personálu a aby byl tento personál neustále chráněn.

Jako neutrální prostředník může MVČK pomoci realizovat tyto kroky, zmírnit utrpení a vybudovat důvěru mezi všemi stranami. 

Jednání RB OSN pokračovalo a 24. května vyústilo v hlasování, kdy vysokým poměrem hlasů (14 pro, 1 abstence, nikdo nebyl proti) byl přijat text zmíněné rezoluce. Co rezoluce přináší? 

RB OSN se obrací na všechny strany ozbrojených konfliktů, odsuzuje narůstající útoky na humanitární pracovníky – vždyť jen samotná války v Gaze si vyžádala už 224 jejich životů. 

RB OSN vyzvala bojující strany k okamžitému a definitivnímu ukončení nerozlišujícího používání výbušných zbraní, což odporuje MHP. Vyzývá rovněž strany ozbrojených konfliktů, aby respektovaly zásady rozlišování, přiměřenosti a preventivních opatření při vedení nepřátelských akcí a zdržely se útoků, ničení, odstraňování nebo zneužívání předmětů nezbytných pro přežití civilního obyvatelstva.

Rezoluce dále odsuzuje desinformace a manipulace s informacemi namířené proti humanitárním pracovníkům a personálu OSN. Zde připomeňme např. nedávné smyšlenky o neochotě MVČK navštívit unesené izraelské občany a předat jim pomoc. Nejde o maličkosti, tyto desinformace podkopávají důvěru v humanitární organizace a ztěžují jejich práci. Konkrétně RB OSN vyzvala státy k přijetí vhodných opatření k řešení hrozby dezinformačních kampaní podkopávajících důvěru v OSN a humanitární organizace, vystavují personál riziku a brání humanitárním aktivitám.

Kromě toho vyzývá státy, aby provedly úplné, rychlé, nezávislé, nestranné a účinné vyšetření porušení mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva lidských práv včetně aktů spáchaných na humanitárních pracovnících a personálu OSN.

Rezoluce je reakcí na fakt, že útoky na humanitární pracovníky dále poškozují civilní obyvatelstvo, kterému se nedostává potřebné pomoci a ochrany.

Ke skutečnému zlepšení situace však může dojít jen tehdy, pokud se všechny státy budou rezolucí řídit a bude-li RB OSN dodržování mezinárodního práva vynucovat.

Vrátíme-li se k proslovu prezidentky MVČK, pak musíme zdůraznit, že jej zakončila slovy Lidé trpící ozbrojenými konflikty potřebují činy, ne slova. Tato slova žalují a měla by znít v uších všem, kdo mají odpovědnost za dodržování mezinárodního práva, jak na národní, tak mezinárodní úrovni, pokud mají kromě svých pravomocí také aspoň kousek svědomí. 

 

Stanovisko MVČK k přijetí rezoluce 2730