Lidskost ve válce:
globální iniciativa oživení respektování humanitárního práva

Dnes platné Ženevské úmluvy, zrozené z popela druhé světové války, jsou silným příslibem, že i ve válce musí převážit lidskost. Byly přijaty - a to všemi státy světa - s cílem regulovat způsob vedení válek a chránit ty, kteří se bojů neúčastní – jako jsou civilisté, zajatci a další zadržené osoby,  zranění i zdravotníci.  Následně byly doplněny řadou smluv a pravidel obyčejového práva. Tento právní rámec, známý jako mezinárodní humanitární právo – neboli válečné právo – stanoví jasná pravidla, která je třeba dodržovat uprostřed válečného chaosu.

Nejsou to abstraktní právní pojmy. Jsou to hranice mezi životem a smrtí pro miliony lidí žijících v místech více než 130 ozbrojených konfliktů dneška.  I přes globální konsensus podporující Ženevské úmluvy zůstává dodržování i těch nejzákladnějších humanitárních norem v dnešních válečných zónách šokujícím způsobem nedostatečné. Utrpení, kterého jsme svědky ve válečných oblastech po celém světě, není nevyhnutelné. Se silnou politickou vůlí můžeme překlenout propast mezi právem a realitou v terénu. Podle Ženevských úmluv mají všechny státy povinnost MHP nejen dodržovat, ale zajistit, že jej budou dodržovat i ostatní. Čas postavit se za právo nastal právě nyní.

A právě této skutečnosti jsou si vědomy státy, které spolu s Mezinárodním výborem Červeného kříže iniciovaly kampaň k obnovení politické vůle dostát závazkům z mezinárodního humanitárního práva a podpořit humanitu v čase válek,  a státy, které se k této globální iniciativě následně  oficiálně připojily. Nyní je těchto států již devět desítek, včetně České republiky.

Co je náplní činnosti iniciativy?

  • Předcházení porušování

    Víme, že je možné vést válku a zároveň se držet válečných pravidel – stavme na osvědčených postupech, učme se jeden od druhého a posilujme náš kolektivní závazek předcházet systematickému porušování mezinárodního humanitárního práva.

  • Ochrana nemocnic a civilní infrastruktury

    Nemocnice, domy, školy a základní služby jsou chráněny mezinárodním humanitárním právem. Navzdory tomu dochází k porušování až příliš často a svědčí o alarmujícím nedodržování pravidel.

  • Přizpůsobení mezinárodního humanitárního práva budoucnosti

    Musíme se přemýšlet o tom, jak se pravidla války vztahují na nové technologie, včetně informačních a komunikačních technologií, a zvážit výzvy, které by mohly přinést rozsáhlé konflikty, a to i během námořních vojenských operací.

  • Propojení mezinárodního humanitárního práva s mírem

    Každý ozbrojený konflikt musí být veden s plánem pro případný mír. Proto je nezbytné se zabývat tím, jak může dodržování mezinárodního humanitárního práva přispět k mediačnímu úsilí.

A jaké jsou cíle iniciativy? Od závazku ke konkrétním činům:

  • Učinit z mezinárodního humanitárního práva politickou prioritu

    na globální, regionální a národní úrovni.

  • Mobilizovat vedoucí představitele států a všechny zúčastněné činitele

    a zajistit, aby mezinárodní humanitární právo bylo součástí každé diskuse o ozbrojených konfliktech a bezpečnosti.

  • Vypracovat praktická doporučení

    k řešení nejnaléhavějších humanitárních výzev současného válčení a proměnit politický závazek v konkrétní změny v terénu.

Více najdete na stránkách iniciativy  www.upholdhumanityinwar.org.

Každý stát má morální a právní odpovědnost zvrátit na celém světě erozi těchto pravidel. Osud milionů lidí žijících dnes i zítra ve válce bude určen rozhodnutími, která lídři učiní, aby zachovali – nebo opustili – lidskost ve válce, řekla 22.09.2025 na zasedání Valného shromáždění OSN prezidentka MVČK Mirjana Spoljaric Egger.

Vystoupení prezidentky MVČK na Valném shromáždění OSN
První zpráva o pokroku iniciativy (říjen 2025)