Seminář z mezinárodního humanitárního práva: ochrana kulturních statků

Neděle 4.11.2018 patřila na Úřadě ČČK mezinárodnímu humanitárnímu právu. V přednáškové síni se konal pravidelný pokračovací seminář, na kterém jsou absolventi základních kurzů MHP seznamování s vybranými aktuálními tématy.

Letošní seminář byl věnován ochraně kulturních statků za ozbrojeného konfliktu. Jejich osud je sledován prakticky za všech válek již od úsvitu lidské historie a památky se během ní mnohokrát staly jednou z obětí - ať již zamýšlenou (s cílem protivníka zasáhnout v jeho kulturní identitě) či "jen" vedlejší obětí při vedení bojových operací.

Na rozdíl od pohledu např. na osud raněných přišel "čas" kulturních statků a jejich ochrany za válek mnohem později - krom prvních zárodků na přelomu 19. a 20. století až v roce 1954 a 1999 - právě tehdy byly přijaty dva hlavní instrumenty v této oblasti: Haagská úmluva na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu a II. Protokol k této úmluvě.

Právě o vymezení pojmu "kulturní statek", režimu jejich ochrany, možnosti či nemožnosti využití kulturních statků pro vojenské účely, roli tzv. vojenské nezbytnosti a různým typům ochrany byla věnována vystoupení obou přednášejících - doc. JUDr. PhDr. Veroniky Bílkové, přední české odbornice na MHP a členky expertní databáze ČČK a doc. Dr. Marka Jukla, garanta ČČK pro diseminaci MHP a současně prezidenta naší národní společnosti.

Mezi 12 kulturních statků nejvyšší důležitosti pro lidstvo nacházejících se pod tzv. zvýšenou ochranou se brzy pravděpodobně zařadí i první z ČR - brněnská vila Tugendhat.

Doplňkovým tématem byl pohled na migraci a migranty (ne)jen z pozice mezinárodního humanitárního práva.

Semináře se zúčastnily dvě desítky posluchačů - od diseminátorů ČČK, členů ÚKT ČČK, příslušníky AČR či HZS až po zástupce MO ČR.