Vila Tugendhat: slavnostní odhalení štítu zvýšené ochrany
Na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století si v Brně podle projektu architekta Ludviga Miese van der Rohe postavili manželé Greta a Fritz Tugendhatovi rodinnou vilu. Díky originální stavební konstrukci, prostorovému řešení, ale i technickému vybavení dům nejen vyvolal živou diskusi mezi československými, evropskými i zámořskými architekty, ale především se stal jednou z nejvýznamnějších staveb konstruktivismu i v mezinárodním měřítku.
Dne 09.09.2024 byl na Vile Tugendhat za účasti vedoucích představitelů Ministerstva kultury, Národního památkového ústavu, Muzea města Brna, samotné Vily a i ČČK nebo Ministerstva obrany slavnostně odhalen štít se znakem zvýšené ochrany kulturních památek za ozbrojeného konfliktu. Vila je první památkou s tímto statusem v České republice a dosud jedinou i v přilehlých státech a ojedinělou ve světovém měřítku.
Vila je vlastnictvím města Brna a je spravována Muzeem města Brna.
Ozbrojené konflikty jsou vážným ohrožením také pro kulturní statky, jejichž poškození či zničení může být nevratné. Památky představující kulturní dědictví nejvyššího významu pro lidstvo mohou podle mezinárodního humanitárního práva získat tzv. zvýšenou ochranu: vzdá-li se příslušný stát možnosti jejich jakéhokoli vojenského využití a dodrží-li tento závazek, jsou v případě ozbrojeného konfliktu nedotknutelné a jejich napadení se stává válečným zločinem. Vyčnívají tak nad "obyčejnými" civilními objekty, jejichž napadení je v případě jejich využití pro vojenské účely (což může být i "nevinné" předávání zpráv vojenského významu) naopak zcela legální.
Podmínkou přiznání zvýšené ochrany dle Druhého protokolu k Haagské úmluvě na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu je zápis takové památky na seznam Výboru pro ochranu kulturních statků. Tento seznam aktuálně čítá jen 29 řádných zápisů, jde tedy o zcela výjimečný status. Zápis je velmi náročnou procedurou.
Památky zařazené na tento seznam se označují speciálním znakem, tzv. modrým štítem s červeným okrajem.
Letošní rok, který byla pro odhahení tohoto štítu na Vile Tugendhat zvolen, je rokem 70. výročí přijetí samotné Haagské úmluvy (poskytující základní ochranu kulturním statkům, které jsou kulturním dědictvím v národním měřítku) a 25. výročí onoho druhého protokolu poskytujícího ochranu zvýšenou.
Při příležitosti této malé slavnosti se konala i konference zaměřená na ochranu kulturních statků, v níž vystoupila také Prof. Dr. Veronika Bílková, vedoucí Katedry mezinárodního práva PF UK a současně členka databáze expertů ČČK, a Doc. Dr. Marek Jukl, prezident ČČK a garant šíření MHP.
O tom, jak je ochrana kulturních statků za ozbrojeného konfliktu v praxi dodržována svědčí i fakt, že během rusko-ukrajinské války nebyla dosud naštěstí napadena ani jedna z kulturních památek zapsaných na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO (jde o jiný seznam než výše zmíněný, nemá vztah k Haagské úmluvě o ochraně kulturních statků za ozbrojeného konfliktu, aktuálně obsahuje téměř tisíc kulturních památek, z toho 16 v ČR). Věřme, že tento drobný záblesk lidskosti v hrůze této války, je pozitivním příslibem i do budoucna.
