První předsedkyně Československého červeného kříže PhDr. Alice Masaryková stála u zrodu krásné myšlenky: Od roku 1921 se v Československu slavil třídenní Velikonoční mír Červeného kříže.

Jeho účelem bylo připomenout oběti válek a šířeji existenci lidského utrpení a současně povznést národ nad půtky a hašteření, kterým je a byla společnost plna a připomenout si vyšší hodnoty, za které můžeme právem považovat hodnoty a ideály Červeného kříže.

Mír ČSČK byl vyhlašován právě na bílou sobotu.

Tento svátek měl například jedno zajímavé specifikum. Novinářům bylo při této příležitosti vždy sděleno téma, kterému by se měl tisk věnovat, jako například: „Úcta ke stáří“, „Dobro dětí především“, nebo „Čistota všude a ve všem.“ Tisk dané téma respektoval a alespoň po dobu těchto tří dní zachovával určité „tiskové příměří“, kdy bylo žádoucí ustat v referování o rozporech a jiných kontroverzích (více o Míru Červeného kříže najdete v sekci věnované historii ČSČK a ČČK).

Dnes tohoto cíle nedosáhneme, proto budeme rádi, abyste si alespoň vnitřně připomněli skutečnost, že jsme lidmi, kteří zde žijí společně, a na chvíli se zastavili. Z globálního pohledu je totiž přeci jedno, kdo má jakou barvu, pohlaví, vlajku či názor.

Dnešní svět bohužel nezná velikonoční příměří a tak budou i na letošní Velikonoce lidé trpět ve stovce probíhajících válek. Snad si alespoň mocní tohoto světa uvědomí, že i války mají svá pravidla daná humanitárním (válečným) právem.

Velikonoce jsou jistě příležitostí se nad tím zamyslet.

Další příležitostí jistě bude 8. květen, kdy oslavíme Světový den ČK, který vzešel právě z československých Velikonočních mírů Červeného kříže.